Všudypřítomná plastová vlákna

18.09.2017

Donedávna se výzkum soustředil především na znečištění oceánů plastovým odpadem, který mimojiné konzumujume skrze kontaminované mořské organismy. Nyní však již víme, že plastová mikrovlánka jsou přítomna i v pitné vodě a v ovzduší. V oceánech pak pravděpodobně tvoří početně největší podíl plastového odpadu [10].

Průzkum vedený společností Orb Media [1] zjistil přítomnost mikroplastů v 83 % testovaných půllitrových vzorcích kohoutkové vody po celém světě. Nejnižší stupeň kontaminace byl zjištěn v Evropských zemích (Francie, Velká Brtánie, Německo), i tak se ale jednalo o celých 72 procent vzorků. Průměrně bylo v každém vzorku nalezeno 1,9 plastových vláken. V Americe bylo kontaminováno dokonce 94 procent vzorků a to průměrně 4,8 vlákny.  

Samostatná irská studie zjistila kontaminaci mikroplasty i ve studniční vodě [2]. Německá studie, která testovala vzorky cukru a medu napříč Evropou [3], potvrdila přítomnost plastových vláken v obojím. V jednom kilogramu medu pak nalezli až 660 vláken. Německý průzkum z roku 2014 zjistil přítomnost plastových vláken a jejich fragmentů ve všech z 24 testovaných značek piva [4], a to v množství až 79 vláken a 109 menších fragmentů v jednom litru. Francouzští vědci potvrdili v roce 2015 přítomnost plastových vláken v ovzduší v interiéru francouzských domácností i v atmosferickém spadu [5, 6]. Mikroplasty tedy přijímáme nejen v potravě a pitné vodě, ale také je běžně vdechujeme do plic. 

Mikroplasty jsou definovány jako plastové částice do velikosti 5 mm v průměru. Jejich rozměry se pohybují v rámci mikrometrů, konkrétně např. výše zmíněná studie Orb Media [1] sledovala pouze vlákna větší než 2,5 mikrometru. To znamená, že jakékoli částice menší, tedy v řádu nanometrů, prozatím unikají pozornosti vědců a o jejich množství v ekosystémech nebo v živých organismech nevíme v podstatě nic. Jako velký problém se jeví různé patogeny právě o velikosti několika nanometrů, u nichž je prokázáno, že se vyskytují v plastových zbytcích např. v odpadních vodách [7]. 

Jak se plastová vlákna dostala do pitné vody po celém světě není zatím úplně jasné. Jelikož ale byla zjištěna v atmosferickém spadu, pravděpodobně se postupně kumulují ve všech vodních nádržích. Zdrojem tohoto atmosferického znečištění se předpokládá být především každodenní uvolňování obrovského množství fragmentů z oblečení a jiných tkanin vyrobených z umělých vláken. Do vzduchu se uvolňují nejen nošením, ale třeba i aktivním sušením v sušičkách. Nezanedbatelné je i praní těchto látek, kdy např. akrylový materiál uvolní při jednom praní přibližně 730 000 vláken! [8, 9] Dalším velkým zdrojem znečištění mikroplasty jsou např. pneumatiky, které se jízdou po vozovce postupně obrušují a uvolňují tak část materiálu do okolí. 

Ohledně dopadu všudypřítomných plastových vláken a fragmentů na lidské zdraví se toho zatím příliš neví. Jedním problémem je také to, že není k dispozici žádná kontrolní skupina, která by této kontaminaci nebyla vystavena. To však vyvolává obavy, že než se toho dozvíme více, napáchají mikroplasty pravděpodobně na našem zdraví podstatné škody. Negativní až katastrofické dopady plastového odpadu v přírodě a v tělech jiných organismů jsou nám již známy. Předpokládat tak, že nás se riziko netýká, by bylo velmi naivní.